Cena českého česneku klesá. Zatímco v minulosti se kvůli nedostačující produkci a vysoké poptávce pohybovala i nad dvěma sty korunami za kilogram, letos je to výrazně méně.
Registrované odrůdy českého česneku:
Zdroj: Ústřední zkušební a kontrolní ústav zemědělský |
"Maloobchodní cena se meziročně snížila z 200 na 150 korun za kilogram," hlásí mluvčí prodejen Globus Pavla Hobíková. Na podobné úrovni se pohybují ceny také v ostatních řetězcích. "Cena českého česneku meziročně poklesla, a to přibližně o deset procent," říká mluvčí Teska Jiří Mareček.
Příčin poklesu ceny je několik. Podle pěstitelky Aleny Mihulkové je jednou z nich letošní dobrá úroda, ale hlavní důvod je jinde. "V roce 2012, kdy byly vysoké ceny, se značně zvýšil počet pěstitelů, a tak je zde letos množství česneku a cena šla dolů," říká Mihulková, pěstitelka tradičního česneku z Libštátu na Liberecku, jejíž výpěstky získaly značku ministerstva zemědělství Regionální potravina.
Pálivou zeleninu z Česka v minulém desetiletí z obchodů vytlačila levnější varianta z Číny a mnozí pěstitelé s česnekem skončili. Čínské stroužky jsou však chuťově méně výrazné a spotřebitelé byli ochotni zaplatit i mnohem vyšší cenu za nedostatkový český česnek.
Zelináři se proto k němu postupně vracejí a se stoupající produkcí klesá i jeho cena. Podle údajů Českého statistického úřadu se letos štiplavá zelenina pěstovala na 232 hektarech, zatímco před deseti lety to bylo jen 21 hektarů.
"České" jsou i francouzské a španělské odrůdy
Pěstitelé však upozorňují, že ne všechen český česnek je opravdu "český". "Podle legislativy je český česnek ten, který se vypěstuje v České republice. Už se však neřeší odrůda. To znamená, že dovozová odrůda se pěstuje tady v Česku a má pak také označení Český česnek," varuje Mihulková.
Když začala na přelomu desetiletí poptávka po českém česneku prudce narůstat a obchodníci ho začali u zemědělců znovu shánět, narazili pěstitelé na problém s nedostatkem sadby. Nemalou část obnovených polí osázeli proto francouzskými a španělskými odrůdami, které se pak na pultech nabízejí označené jako český česnek.
Zelináři se shodují, že zdaleka ne všechen přírůstek produkce tuzemského česneku z posledních let se týká zahraničních odrůd. Přesná data o pěstování jednotlivých druhů sice neexistují, podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana však větší část nových polí pěstitelé osázeli tradičními českými odrůdami.
Česnek z Francie chutná jinak
Především francouzský česnek je však u českých zemědělců stále populárnější. Podle Mihulkové řadu pěstitelů láká i proto, že cena sadby ve Francii je oproti Česku zhruba poloviční. "Kilo sadbového materiálu v ještě loni stálo v Česku 300 korun, ve Francii to je polovina," říká Mihulková.
Podle Jana Kozáka, který se zabývá šlechtěním česnekových odrůd a bývá považován za jednoho z největších odborníků v oboru, má zkušený spotřebitel v prodejně šanci rozpoznat maximálně španělskou odrůdu, u francouzského
česneku je to však téměř nemožné. Ten se sice chutí výrazně více podobá českým odrůdám než česnek z Číny, rozdíl však patrný je. "Chuť je trošku jiná, než bychom u česneku čekali. Pálí jako česnek, ale je tam ještě trochu jiná příchuť," říká Kozák.
Jedinou možností pro zákazníka, jak tradiční český česnek rozpoznat, je, pokud je u něj na prodejně uveden i název odrůdy, jako jsou Dukát, Lukan nebo Anton (viz. box). Od obchodníků však legislativa žádnou takovou povinnost nevyžaduje.
Zeman si uvědomuje, že rozšíření zahraničních odrůd může u tuzemských spotřebitelů narazit, a celý fenomén kolem českého česneku tak opět rychle skončí. Řetězec Billa už zaznamenal nižší poptávku po "českém" česneku než v minulosti.
Podle Zemana však neměli zelináři jinou možnost. "Pěstitelé by rádi pěstovali české odrůdy a dříve zde taková filozofie opravdu byla. Ty však nejsou k dostání v takovém množství. Pěstitelé nás také upozornili, že kdybychom takto postupovali u všech druhů zelenin, tak bychom tady nevypěstovali téměř nic. Také u květáku, kapusty nebo mrkve je českých osiv jen asi kolem deseti procent," říká Zeman.
